Naši peruáni
Naši peruáni
Naháči mě fascinují odjakživa..Vždy pro mě byli tajemní a nedostupní...A když nám pak umřela dvouletá německá doga na vrozenou genetickou vadu, rozhodli jsme se , že to smutno a prázdno , co po naší milované Citě zbylo , vyplníme vysněným peruánským naháčem...
Vybrali jsme si holčičku z chovatelské stanice Milthon Bohemia..
S jedním naháčem jsme vydrželi rok a půl....Za tu dobu si nás ta naše nahatá kráska doslova omotala okolo tlapky a my se stali závisláky. Začali jsme přemýšlet o pejskovi. Což byl problém, protože malých naháčů je málo a nepříbuzných k naší Emě ještě míň...
Pak nám jedna chovatelka nabídla malého nepříbuzného pejska , kterého si z Kanárských ostrovů nechala přivézt pro svoji chovatelskou stanici a do jejíž smečky dotyčný pejsek nezapadl....
Miloušek se nám líbil okamžitě a my se stali majiteli druhého peruána .Přišel k nám jako 8 měsíční ,k cizím velmi nedůvěřivý - takže chvíli trvalo , než jsme si na sebe zvykli ...Ale jak tu zdomácněl , vidím, jak dva na pohled téměř stejní psi mají absolutně rozdílné povahy...
Oba naháči se velmi rychle skamarádili a sblížili a jeden bez druhého neudělá ani krok....
Do roka k nim do party přibyla ještě malá černá holčička , která se Emičce narodila pro nás .Azalka.. A časem přibyla ještě jedna malá hnědá -Eta - dceruška Emičky a Milouška.
Pořád jsme pokukovali po strakáčcích - tak jsme Azalce vybrali strakatého ženicha. Ze spojení se narodila dvě miminka, černá COA a hnědá HA holčička Fantasia ..Fanynku jsem si zamilovala od první chvilky i když neměla ani ň bílého...a tak u nás samozřejmě zůstala..
Rozhodně se s nima nenudíme..Každý peruán je osobnost. Každý je povahou úplně jiný.Jsou jako lidi.... jsme moc rádi , že je máme...
